Ti polští baroni, tak pomádovaní

s doutníčkem v hubě, vestička

hodinky, na stranu klobouček

probendil v kartách

tenhle se upil

slýchávala jsem

nad rodinným albem. Tady je málo

tady zas hodně, tady zas dědek

snad byl sám uhlím

na kterém denně

lopotil se. Salón a šachta

knajpa a cimra

kde páchne plíseň

i čaj tak smrděl

který jsem pila

jak malé dítě.

Co mohlo vyrůst?

Haluz jsem křivá

k životu k smrti

nesmířím se.